Reklama
 
Blog | Jan Handl

Spasitel, anebo jak jsem si po letech přečetl detektivku

Díky nakladatelství Kniha Zlín jsem mohl  stejně jako mnozí ostatní přečíst knížku Spasitel (autorem je Jo Nesbø) ještě před oficiálním vydáním. Stojí tento severský mistr detektivky (tak ho alespoň označují někteří známí) za to?

Spasitel, detektivka, která vyjde v půlce března.  Autorem je u nás velmi populární (asi hlavně díky dobrému marketingu vydavatele) Jo Nesbø.  Objevila se šance stát se recenzentem, Kniha Zlín oslovila internetovou veřejnost s nabídkou reading copies, tentokrát formou e-knih. Dá se řídi, že jsem se stal recenzentem souboru a ne knihy. Nevím, jak kniha voní a zda je vytištěna na kvalitním papíře. Zato mohu tvrdit, že e-kniha je v pohodě a můj Kindle nezaznamenal sebemenší problém.

Abych se přiznal, tak detektivku jsem naposledy četl jako kluk. Tedy tu pravou detektivku, s kriminalistou oblibujícím alkohol a s vrahem, který má pro svojí činnost důvod někdy daleko v minulosti. Spasitel se četl dobře, ale musím se přiznat, že jsem měl zpočátku problém s orientací mezi postavami a dějovými liniemi. To se mi ovšem stává u většiny knih a naopak to dost silně podporuje pozornost, se kterou hltám stránky.

Jelikož jsem nikdy recenzi nepsal (i zde je to jako v případě čtení „severské detektivky“ poprvé), musím si dát pozor, abych něco neprozradil. Souboj Harryho, typického detektiva z oddělení vražd, a vraha z Balkánu je obalen dalšími příběhy a obrazy. Řekl bych, že podle této knihy sedí označení Norů jako chladného severského národa. Bohužel i Spasitel z jihu je studený psí čumák, což ovšem docela dobře sedí k charakteristice profesionálního vraha. Mohu snad naznačit, že Spasitel je původním „povoláním“ mladičký likvidátor tanků ve válce v bývalé Jugoslávii. Z kluka, který se nebál ležet čtyři dny v blátě a čekat na okamžik, kdy se k němu dostaví pancéřová potvora, se stal vrah, logické.

Reklama

Kriminalista Harry je léčený alkoholik, nejsem si jist, zda i vyléčený. Většina dalších postav patří do Armáda spásy, tedy dobročinné organizace. Za tento exkurz děkuji, je zajímavý a poučný, takhle nějak jsem si představoval konání podobných sdružení na severu Evropy.

Jak jsem naznačil, četlo se mi dobře, což je asi i dílo překladatele. Nicméně děj plynul jaksi přirozeně a byl prošpikován skvělými okamžiky. Vrah se v noci potká s dealerem drog, ten ho přepadne s nožem v ruce a se slovy „Money. Now.“ Balkánec vyndá bouchačku a odvětí „Run. Now.“ Takovýchto líbivých scének je v knize víc.

Co mi vadilo? Harry zůstává pořád tak trochu tajemný, moc se o něm nedozvím. Ale to je možná tím, že jeho duše byla více odkryta v jiných knihách série. Vadily mi i zbytečné dějové linie, které odvádějí pozornost. Ale uznávám, že tenkou knihu by si nikdo nekoupil, nebo za méně peněz.

Spasitel má všechno, co by měla mít pravá detektivka. Nebo si to alespoň myslím. Přesto mě tenhle zajímavý příběh, navazující na události z minulosti nepřetáhne na stranu detektivní četby. Mám rád literaturu faktu a českou beletrii. Kdybych měl Spasitele srovnat třeba s Kohoutovou Hvězdnou hodinou vrahů (toto dílo je vlastně také detektivka, vida!), jde o nezáživný čajíček (tím myslím Spasitele). Díky recenzi jsem se přesvědčil o tom, že mi detektivky (i ty severské) nechybějí. Přesto věřím, že mnozí milovníci Agathy přestanou donekonečna rotovat své oblíbené kousky od první dámy detektivky (kniha přečtená více než třikrát stejně omrzí) a přejdou na něco modernějšího. Třeba na sérii s Harrym. Ten chlápek není v soukromí o nic nudnější než belgický detektiv se skvělou dedukční schopností nebo ta stará panna, řešící případy s lehkostí velezkušeného kriminalisty.